Řetězení trestní odpovědnosti
Na začátku listopadu nabyla účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která přinesla změny zejména ve dvou oblastech. V souvislosti s projednáváním novely bylo z některých stran kritizováno doplnění zákona o možnost dotčené právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti tím, že prokáže veškerého spravedlivě požadovatelného úsilí, aby spáchání protiprávního činu svou vedoucí či vlivnou osobou nebo zaměstnancem zabránila. Jinými slovy, pokud má právnická osoba zavedena a uplatňuje přiměřená preventivní opatření, přináší jí novela možnost zprostit se případného trestního stíhání, pokud by jí hrozilo.
Skutečný dopad této změny je menší, než by se mohlo znát z některých kritických komentářů. Už podle znění zákona před novelou mohla právnická osoba zabránit přičtení trestného jednání svého zaměstnance, pokud měla v rozumné míře nastaveny organizační a kontrolní mechanismy k minimalizaci rizika takového protiprávního jednání. Uvedená novinka tak přináší reálnou změnu pouze pro situaci, kdy trestný čin v zájmu právnické osoby spáchá jeho vedoucí nebo vlivná osoba.
Druhou oblastí, ve které přinesla novela významnou změnu, je výčet trestných činů, jejichž spáchání může být právnické osobě přičteno. Pozitivní výčet obsažený v původním znění zákona byl nahrazen výčtem negativním. S několika málo výjimkami tak právnická osoba může být nově odpovědna za téměř jakýkoli trestný čin, který nalezneme ve zvláštní části trestního zákona.
V této souvislosti chci zmínit jednu zajímavou konsekvenci. Po novele patří mezi trestné činy přičitatelné právnické osobě i trestné činy nepřekažení či neoznámení trestného činu. To ve svém důsledku rozšiřuje okruh osob, jejichž konání může vést k trestní odpovědnosti právnické osoby i na zcela nezávislé třetí subjekty. V případě obchodního partnera či dlužníka, má právnická osoba legitimní zájem na jeho ziskovosti a likviditě. Pokud se pak například zaměstnanec právnické osoby dozví o tom, že obchodní partner jeho zaměstnavatele se dopustil řekněme korupčního jednání (trestného činu podplacení) a tuto skutečnost neoznámí orgánům činným v trestním řízení, může tím přivodit trestní stíhání nejen sobě, ale i svému zaměstnavateli.