Dohodu o ukončení pracovního poměru nelze vynutit hrozbou trestního oznámení

Nejvyšší soud rozhodnutím z 20. 12. 2023, sp. zn. 21 Cdo 886/2023, zvrátil rozhodnutí soudů nižšího stupně, které potvrdily platnost ukončení pracovního poměru dohodou, přestože v daném případě návrh na uzavření dohody prezentoval zaměstnavatel zaměstnanci jako alternativu k podání trestního oznámení, neboť zaměstnanec se podle jeho názoru dopustil trestného činu.

Jednání dané zaměstnankyně, jak je v rozhodnutí Nejvyššího soudu, na první pohled skutečně vykazuje znaky trestné činnosti, kterou zaměstnavateli vznikla škoda více než jeden milion korun českých. Zaměstnavatel vcelku logicky upřednostnil svůj ekonomický zájem na to, aby mu byla vzniklá škoda nahrazena. Předložil proto zaměstnankyni návrh na uzavření dohody o ukončení pracovního poměru spolu s dohodou o náhradě vzniklé škody a o zajištění tohoto nároku zástavním právem s tím, že nebude-li dohoda uzavřena, bude iniciovat trestní stíhání. Zaměstnankyně následně všechny předložené dokumenty podepsala.

Zaměstnankyně následně u soudu napadla platnost uzavřených smluv s tím, že byla k jejich podpisu donucena. Soudy nižších stupňů její žalobu zamítly s odůvodněním, že způsobila zaměstnavateli škodu, porušila své povinnosti a že její zavinění je nepochybné. Odvolací soud navíc uvedl, že hrozbu trestního stíhání nelze v daném případě považovat za bezprávnou výhružku.

Nejvyšší soud se s argumentací prvoinstančního a odvolacího soudu neztotožnil. S odvoláním na svou ustálenou judikaturou Nejvyšší soud uvedl, že vůle není svobodná, byla-li utvořena pod vlivem bezprávné výhružky, protože vůle v tom případě není projevem přání jednajícího, ale důvodné bázně. O bezprávnou výhružku přitom jde podle Nejvyššího soudu tehdy, jestliže osoba vykonávající psychický nátlak buď hrozí něčím, co není oprávněna učinit, nebo vyhrožuje tím, co by sice byla oprávněna učinit, avšak prostřednictvím výhružky si vynucuje něco, k čemu být použita nesmí (např. jednajícímu je vyhrožováno, že musí uzavřít určitou smlouvu, jinak že bude příslušným orgánům oznámen jako pachatel trestného činu, který skutečně spáchal). Právě druhá popsaná situace podle Nejvyššího soudu nastala v posuzovaném případě.