Dílčí změny zákoníku práce
Na počátku srpna 2024 nabyla účinnosti významná část zákona č. 230/2024 Sb., kterým byl novelizován zákoník práce. Novela přinesla řadu dílčích změn v nejrůznějších oblastech českého pracovního plána, kolektivním vyjednáváním počínaje a některými pravidly týkajícími se dovolených konče.
Pokud jde o oblast kolektivního vyjednávání, novela mění práva a rozsah působnosti odborové organizace, pokud u daného zaměstnavatele působí, při jednání o uzavření či změně kolektivní smlouvy. Daná problematika je upraven v § 24 zákoníku práce.
Nejvýznamnější část novely účinná od 1. 8. 2024 se týká změn v šesté části zákoníku práce týkající se pravidel odměňování za práci. Novela zavádí nový výpočet minimální mzdy pomocí tzv. valorizačního mechanismu, který vychází z průměrné měsíční mzdy vynásobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období (§ 111 zákoníku práce). Pozitivně lze hodnotit zrušení institutu zaručené mzdy ve vztahu k soukromé sféře (§ 112 zákoníku práce), kde je nadále jediným relevantním ukazatelem minimální mzda. Stále nicméně platí zákaz diskriminace a pravidlo rovného zacházení. Změna § 112 zákoníku práce naopak zavádí institut nejnižší úrovně zaručeného platu, a to ve čtyřech úrovních. Pracovních poměrů ve zdravotnictví se týká zavedení nového příplatku ve výši 20 % pro zdravotníky sloužící celodenní směny (§ 114a a § 133a zákoníku práce). Poslední změnou, kterou novela přináší v oblasti odměňování, je zavedení možnosti sjednat za určitých podmínek v dohodě o práci mimo hlavní pracovní poměr (DPP, DPČ) odměnu za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí či za práci o víkendech.
Poslední oblast, které se týká část novely účinné od srpna 2024, se týká pravidel pro dovolené. Pomineme-li dílčí změnu, která se týká vybraných zaměstnanců Vězeňské služby České republiky, za pozornost stojí změna § 217 odst. 1 zákoníku práce, kterou se ruší povinnost zaměstnavatele sestavovat plán dovolených. Uvedené ustanovení zní nově takto: Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Zákon č. č. 230/2024 Sb. přináší i další změny zákoníku práce, jejichž účinnost je však odložena na počátek roku 2025. Nejvýznamnější z těchto změn je zavedení možnosti, aby si zaměstnanci v určitých případech sami rozvrhovali pracovní dobu (§ 87a, § 199 odst. 2 a § 317 zákoníku práce). Základem pro tento postup bude uzavření písemné dohody, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Takovou dohodu bude možné sjednat jak se zaměstnanci v pracovním poměru, tak i se zaměstnanci konajícími práce mimo pracovní poměr.