Nové podmínky oddlužení

Vláda schválila v červnu návrh novely insolvenčního zákona, který je ve sněmovně projednáván pod číslem tisku 491/0. Tato novela reaguje na aktuální problémy insolvenční praxe, zejména pak dlouhé doby trvání insolvenčních řízení. Přináší i mnoho dalších změn, které mají významný dopad nejen pro fyzické osoby, ať už podnikající či nepodnikající, ale také na dohled insolvenčního soudu nad průběhem řízení a úpravu některých klíčových aspektů oddlužení.

Hlavní navrhované změny insolvenčního zákona se týkají institutu oddlužení.  Nejviditelnější změnou je přitom navrhované zkrácení doby trvání oddlužení z dnešních 5 let na 3 roky. Mělo by dojít ke sjednocení režimů oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby.

Na první pohled je navržená novela výrazně "prodlužnická". Vedle uvedeného (odbornou praxí hojně kritizovaného) zkrácení doby oddlužení je dále navrhováno snížení minimální výši měsíční splátky, kterou budou muset dlužníci hradit při nedostatku svých příjmů, či zrušení minimální míru uspokojení nezajištěných věřitelů jako jednu z podmínek pro osvobození dlužníka od zbytku dluhu.

Uvedené prodlužnické aspekty jsou v návrhu novely "vyvažovány" zavedením nových povinností pro dlužníky v oddlužení, například povinnosti splácet adekvátní částky a své příjmy nesnižovat. Dlužník by tak měl být povinen využívat svůj příjmový potenciál, který nude stanoven s ohledem na věk, vzdělání, obor a majetkové poměry.

Návrh novely předpokládá zvýšení povinnosti insolvenčních soudů při dohledu nad průběhem oddlužení a snahou dlužníků naplnit jejich příjmový potenciál. V případě, že soud zjistí nedostatečnou snahu ze strany dlužníka, může insolvenční správce navrhnout prodloužení doby oddlužení až o jeden rok.